Žáci 5.třídy vymysleli a zhotovili obrázkový příběh
čtyři skupiny, čtyři příběhy
říjen 2010
1.
Pohádka čtyř obrázků
Ondřej Klobása 5. třída
Tak jednoho krásného dne slunce pražilo do zad.Maminka řekla Jeníčkovi a Mařence, aby navštívili kamaráda rybáře. Vydali se tedy na dalekou cestu. Slunce pražilo a rybník vyvrhl malinkou rybku na souš. Jeníček přiběhl a ochotně vhodil rybku zpět. A co se nestalo, rybka se proměnila na muže v zeleném obleku, mezi prsty měl blány a ze šosu mu kapala voda. Podíval se na Jeníčka a řekl, ža za to co udělal mu splní jeho přání. Jeníček odvětil, že nic nepotřebuje, možná časem. Po chvíli přišli k velikému moři a na něm pluly čtyři lodě. Jeníček zavolal na první loď, byla to historická loď. Jeníček a Mařenka vstoupili na palubu. Velice se podivili, že na lodi nikdo není. Ta kupodivu promluvila. Jeníček a Mařenka chtěli převést. Loď odpověděla, že nemůže, ale že je odveze ke svému bratrovi škuneru. Ten také nemohl a odvezl je ke svému bratrtu Titaniku. Titanik také nemohl, ale Jeníček a mařenka byli tak blízko pevnině, že vyskočili a byli na břehu. Když uviděli rabářovu chaloupku běželi k ní a uviděli rybáře, jak stůně. Jeníček si vzpomněl, že mu má vodník splnit jedno přání. Zavolal na něj a ten se objevil přímo před ním. Přál si, aby se rybář uzdravil. Vodník si zamumlal něco sám pro sebe a rybář se zčistajasna uzdravil. Když se děti vrátily, řekly tenhle příběh mamince a všichni byli šťastní.
2.
Obrázkový příběh
Jeden den svítilo sluníčko ma rybník, ve kterém bydlel vodník. Vodník uviděl sluníčko a vylezl z vody ven. Okolo plavaly čtyři čluny : Anežka, Bára, Cilka a Daniela. Čluny potkaly vodníka a vodník se zeptal: "Mohu jet v Daniele?" Daniela mu dopověděla : "Ano můžeš". Tak jeli. Cestou potkali Jeníčka a Mařenku na borůvkách. Vodník jim řekl : "Pojďte se mnou". Vodník jim to řekl, protože jim chtěl vzít dušičky. Ale děti se nedaly a utíkaly k nemocnému rybáři. A protože měly hlad, tak jim dal najíst. Potom šly pro lék, aby se rybář uzdravil. Myslíte, že se uzdravil? Myslím, že ano. A jestli je ještě zdravý, tak chytá ryby ještě teď.
3.
O nemocném rybáři a jeho dětech
Byl jednou jeden rybář, který měl dvě děti. Ty rády chodily na ryby. Jmenovali se Jeníček a Mařenka. Rybařit chodili k Olšovickému rybníčku. Také chodili ppozdravit hastrmánka Česílka, který jim vždy ulovil pár ryb. Když došli s těmi rybami za tatínkem, ten vždy vyskočil z postele a jásal. Po té co jim poděkoval jim řekl,, že si mohou jít hrát ven.
Děti šy po cestičce a potkaly čtyři čluny : růžový, červený, modrý a žlutý. Řůžový člun převážel rybářské sítě, červený malé lodičky, žlutý slunce a modrý byl smutný, protože nikoho nevezl. Tak se Jeníček s Mařenkou dohodli, že do modrého člunu nastoupí. Modrý člun se zasmál a bloudil s nimi po celé řece. Pak je vysadila u domu, děti člunu zamávyly, šly domů a zalezly do postele, kde se jim zdílo o dalším takovém slunečném dni.
4.
Vodník Čepička
5.třída Michaela Žemličková, Jana Čutová, Karolína Šoberová, Anežka Losová
Byl jednou jeden vodník s velkou čepicí. Jmenoval se Čepička. Každé ráno sedával na vrbě a povídal si s rybami a kouřil dýmku. Jednou si povídal se strýčkem sumcem a spadla mu čepička do vody. Skočil pro ni a natrhl si kalhoty. Všechny ryby a žáby se mu smály. Strýček sumec našel čepici a schoval si ji doma v bažině. Čepička ji nemohl najít, plakal, ani rybník na tolik slz nestačil. Sumec se zeptal vodníka Čepičky, proč brečí. Vodník Čepička řekl, že ztratil čepičku. Sumec si uvědomil, že právě jednu našel. Doplaval pro ni a ukázal ji Čepičkovi. Čepička byl tak rád, že má svoji čepičku zpátky. Jednoho dne si našel vodnici z vedlejšího rybníka. Oženil se s ní a měli čtyři děti. A všechno dobře dopadlo.
Zazvonil zvonec a pohádky je konec.